Chtěl by ses živit žonglováním, nebo nějakou jinou, podobně obskurní činností? A ono to moc nejde, viď? Poradím ti, jak na to.
Tenhle článek je vlastně jádro celého mého blogu. O tomhle to je.
Povím ti o logické lince skill–show–product (dá se to říct i česky, ale nezní to tak pěkně :+))
První věc, kterou si musíš uvědomit, je, že žonglováním se uživit nedá. Nikdo ti nezaplatí za to, že umíš žonglovat. Ani když to umíš skvěle. Klient ti zaplatí za nějaký produkt, který vyřeší jeho problém, nebo naplní jeho potřebu.
Takovým produktem může být například workshop, soukromá lekce, žonglování v reklamě atd. Pro účely tohoto článku budu za produkt primárně považovat žonglérské vystoupení ve tvé vlastní produkci. Tedy vystoupení, které si víceméně sám vytvoříš, zaplatíš, natrénuješ a prodáš. Všechna moje “moudra” jsou ale obecně platná a přenosná i do jiných oborů.
Krok 1 – Skill neboli řemeslo
Skill čili dovednost je základní podmínkou toho, abys mohl něco dělat. Zkrátka a jednoduše – dokud se nenaučíš žonglovat, nemůžeš s žonglováním vystupovat.
Pokud chceš se žonglováním vylézt před lidi, musíš ho ovládat solidně. To zdaleka neznamená, že bys musel žonglovat nejlíp na světě. Musíš ale to, co budeš předvádět divákům, ovládat dostatečně dobře, abys to zvládl s klidem a jistotou a ještě u toho dokázal myslet na pohyb, výraz, kontakt s divákem a štěkajícího čokla, kterej ti právě vběhnul na scénu.
Dobré představení se dá postavit i s nízkou úrovní hlavního skillu, pokud je dobře vystavěné a žonglování je podpořené dalšími dovednostmi.
Na všechny “podpůrné” dovednosti bys rozhodně neměl zapomínat. Nikdo není zvědavý na maníka, který stojí v rohu a háže si tam svých devět kuželek. Na toho se obyčejný člověk vydrží dívat tak třicet vteřin nebo do prvního pádu. Diváci chtějí show, chtějí být baveni. K tomu, aby se z ukázky žonglování stalo žonglérské vystoupení, je třeba abys ovládal věci jako herectví, tanec, akrobacii, klaunování, mimování, vykládání vtipů, kontakt s divákem atd.
Mnoho performerů (a mě na první dobrou napadají muzikanti), má tendenci ty podpůrné dovednosti ignorovat a snižovat jejich význam. Často mají dojem, že jejich posláním je předvádět masám “kvalitní hudbu”. Zapomínají na to, že divákům je jedno, jestli hraješ na sedm dob nebo na dvě. Neposlouchají tě proto, že ovládáš akord Amaj. Takové věci není obyčejný divák schopen poznat, rozlišit ani pojmenovat. A proto je není schopen ocenit. Diváci jsou schopni posoudit a ocenit jen celkovou atmosféru, energii a dojem, který z představení mají.
Abych to shrnul – nemusíš být mistr světa, ale svoje řemeslo musíš ovládat dobře.
Krok 2 Show čili vystoupení
Když už ovládáš všechny dovednosti, je na čase z nich uhňácat vystoupení. Na to, aby se za shluku dovedností stalo vystoupení, je potřeba, přidat mu strukturu. Musíš vytvořit něco, co má začátek, střed a konec.
Když budeš vymýšlet vystoupení, zamysli se nad věcmi jako téma, myšlenka, gradace, pestrost, provázanost atd. Využij všechny svoje silné stránky a “podpůrné” dovednosti. Stav na svých silných stránkách a maskuj ty slabé. Nebo ještě lépe – udělej ze svých slabých stránek silné. Máš pivní pupík a přitom umíš udělat stojku? Použij to.
Pokud stavíš svoje první vystoupení a nemáš s tím vůbec žádné zkušenosti, tak oslov mě, nebo někoho jiného, kdo ti se shromažďováním a tříděním nápadů, strukturou a režií pomůže.
Tvorba vystoupení je natolik složité a důležité téma, že se k němu určitě ještě v několika článcích vrátím.
Krok 3 – Product neboli produkt :+)
Nazkoušel jsi vystoupení a myslíš si, že máš vyhráno? Mám pro tebe smutnou zprávu. Nikdo ti nezaplatí ani za to, že máš vystoupení. Peníze můžeš začít vydělávat až v okamžiku, kdy máš produkt. Ale co to ten produkt je?
Produktem může být tvoje vystoupení. Stane se jím ale až tehdy, když k němu tak budeš přistupovat. Produkt má jasně definovaný rozsah, cenu a hlavně klienta. To je ten nejdůležitější bod. Produkt neděláš jen tak z popudu své umělecké mysli. Produkt děláš přímo pro konkrétní typ klienta. Děláš ho proto, abys plnil jeho potřeby a řešil jeho problémy.
Ano, neděláš umění, ale službu. Často jsi na akci jen proto, aby klient prodal více buřtů. Pokud vystoupení děláš jen pro umění samotné či pro záchranu světa a honorář je pro tebe sprosté slovo, pak jsi na špatném blogu :+).
Až budeš tvořit vystoupení, rovnou mysli na to, pro koho ho děláš. Každý klient totiž potřebuje a očekává něco jiného. Velké firmy očekávají na svých večírcích několikaminutová, naleštěná, perfektně provedená vystoupení s vysokou úrovní skillu. Školy potřebují dětem přístupná, naučná a morálně povznášející představení, která budou trvat přesně 45 minut. Pořadatelé motorkářských srazů potřebují drsná, velkolepá a šokující představení. Potřebují silné chlapy a sexy kočky. Velké festivaly potřebují hlavně něco originálního a nevídaného. A tak dále.
Tvoje vystoupení tedy musí klientovi vyhovovat a také pro něj musí být reálné, splnit tvoje technické požadavky. O2 aréna má jiné možnosti než mateřská školka a ta zase jiné než středověký trh v parku. Na tyhle věci musíš taky myslet už včas při tvorbě, abys později nenarazil.
Měl by ses taky zamyslet nad tím, co je tvým výsledným produktem. Je to jedno samostatné vystoupení? Nebo je ve tvé branži spíš zvykem prodávat umělce na celý den, během kterého udělají třeba čtyři různá vystoupení. Nebo se obvykle prodává vystoupení a následná žonglérská dílna? Rozhodně se ale nemusíš řídit tím, co je obvyklé. Od nás umělců se v podstatě očekávají neočekávaná řešení. Jen se připrav na to, že vysvětlit někomu, že chce něco neobvyklého, o čem ještě nikdy neslyšel, je těžká dřina.
Pokud se ti článek líbil, sdílej ho prosím s ostatními. Ať pomůže co nejvíce lidem. Díky, Vítek