Překonej sám sebe s Pipi dlouhou punčochou

Na tohle já nemám. To se nenaučím ani za sto let. To radši ani nebudu zkoušet. 

S takovým přístupem se opravdu nikam nedostaneš. Překonej sám sebe s Pipi dlouhou punčochou. Jak? To se dozvíš na blogu.

 

S takovým přístupem se nikdy nikam nedostaneš a nic se nenaučíš. Zůstaneš sedět na zadku a budeš se litovat.

Pokud to chceš někam dotáhnout, měl bys k životu přistupovat jako Pipi dlouhá punčocha. Kdysi jsem na ni koukal v televizi a jedna věta mi utkvěla. Od té doby se tohoto motta snažím držet.

Když se Pipi zeptali, jestli umí hrát na trubku, odpověděla: “Nevím, ještě jsem to nezkoušela”. A to je přesně ono. Neboj se učit nové věci, zkoušet neznámé. A věř si. Člověk se naučí všechno. Prakticky u každé dovednosti jde jen o to přinutit svoje svaly, aby dělaly to, co chceš ty. Buď ty fyzické, nebo ty duševní. Oba druhy svalů se dají vytrénovat.

Jen se musíš v hlavě přepnout z “to neumím” na “tomuhle jsem se ještě moc nevěnoval”. A dokážeš cokoli.

Ano, akrobacii na šále se nenaučíš za jeden den. Ale když se jí budeš věnovat každý den trošku, za rok užasneš, co všechno už umíš. A tohle platí pro všechny dovednosti – žonglování, mikromagii, hru na suzafon, angličtinu, krkání státní hymny Tádžikistánu… Přestaň říkat a myslet si  “tohle neumím” a začni říkat “na tomhle ještě pracuju”. A začni na tom dělat hned dneska.

 

Pokud potřebuješ nakopnout, tak se mi ozvi.

 

Co je dovednost, které se bojíš ty? Nebo jaký trénink stále odkládáš? A popohnala tě Pipi k akci? A co už jsi se naučil?

Písni nám. Třeba to pomůže nakopnout někoho dalšího.

Živíš se svým tělem? A co budeš dělat, až zestárneš?

Poradím Ti jak na to, abys nedopadl takhle.

 

Mladý nebudeš věčně. Nebudeš se moci do šedesáti živit závěsnou akrobacií na vrcholové úrovni. Pokud nechceš skončit jako smutný, chudý, starý cirkusák vzpomínající na časy zašlé slávy, přečti si tenhle článek. Poradím ti 4 způsoby jak kariéru přizpůsobit postupujícímu věku, a jak se na to začít připravovat už dneska.

 

Nikdo nemládne, ani akrobati

Se stoupajícím věkem se bude snižovat tvoje síla i pružnost. Proto budou klesat i tvoje akrobatické výkony. Už nebudeš schopen udělat tolik, tak často a tak snadno jako dřív. A bude tě to štvát. Budeš vzpomínat na to, co všechno jsi dokázal zamlada, a teď už nedokážeš. Zřejmě se ti taky přejí život na cestách a časté odloučení od rodiny. Zpohodlníš. V případě zranění se budeš pořád pomaleji hojit.

Asi se shodneme na tom, že živit se celý život vystoupeními, postavenými na fyzické síle, kráse a ohromujících výkonech, není úplně reálný plán. Co s tím? Čti dál.

 

Vidím 4 základní varianty, jak se s touhle výzvou poprat:

 

1) Vydělej si zamlada tolik, abys po padesátce už nemusel pracovat.

Pokud zvládneš dostatečně spořit a šetřit, mohlo by se ti to podařit. Nebudeš se ale v důchodu bez vystupování nudit? V našich podmínkách není příliš reálné, že by se ti povedlo vydělat žonglováním dostatečnou částku.

Jak na to?

Musel bys zamlada makat jako šroub a velice se uskromnit. O tom, jak zvýšit svoje příjmy a na čem šetřit, se rozepíšu někdy jindy. Rozhodně by sis ale měl spořit na stáří. A to hned od chvíle, kdy začneš vydělávat. Je možné, že i naše generace nějaké státní důchody dostane. Rozhodně ale pro nás freelancery nebudou příliš vysoké. Pokud se chceš v důchodu mít dobře, musíš si to zařídit sám. Určitě se někdy příště rozepíšu o tom, jak si naplánovat spoření a investice.

Na co si dát pozor?

Vysoké pracovní nasazení s sebou nese spoustu rizik. Může se ti stát, že vyhoříš a prostě tě to přestane bavit. Je možné, že se zraníš a nebudeš moct pracovat. Při velkém pracovním nasazení, nebudeš mít dost času a energie, věnovat se své rodině a jiným vztahům.  A co si k stáru počneš sice bohatý, ale sám? A pokud kvůli práci zanedbáš odpočinek a péči o své tělo, počítej v důchodu s vyššími náklady na léky a zdravotní pomůcky.

Když se kašpárkovi podaří vydělat hóóódně peněz.

 

2) Připrav se na kariéru v úplně jiném oboru.

Můžeš počítat s tím, že tvoje cirkusová kariéra postupem času vyšumí a ty se budeš věnovat něčemu úplně jinému.

Budeš se muset průběžně připravovat a vzdělávat se i v tom druhém oboru. Velmi vhodné je v něm už teď, alespoň částečně, pracovat, aby ten přechod nebyl náhlý. Pokud máš vzdělání v nějakém jiném oboru, mohla by tohle pro tebe být dobrá cesta.

Mnohým kolegům také vyhovuje být poloprofesionálem – tedy věnovat se dvěma kariérám najednou. Při jedné práci si odpočineš od té druhé. Je ale velmi těžké být zároveň dobrý a úspěšný ve dvou odlišných oborech. Víc o tom napíšu v článku o tom, kdo je profesionál.

Jak na to?

Jaká jsou vhodná povolání, se kterými se dá kejklování kombinovat a  v ideálním případě se s ním vhodně doplňují? Napadá mě např.: překladatel, lektor jazyků, webdesigner, grafik, výtvarník, lektor osobního rozvoje, učitel tělesné výchovy, lektor nového cirkusu…

Taky můžeš zůstat v branži středověkých trhů, jen změnit oblast podnikání. Vhodná je třeba gastronomie, drobná výroba a stánkový prodej, pořádání akcí. Tak ti zůstanou kontakty, jméno i znalost prostředí.

Na co si dát pozor?

Povolání, se kterými bych to raději nezkoušel: povolání náročná na vysokoškolské i průběžné studium a na mnohá povolení a  další zkoušky – lékaři, advokáti, piloti atp. Z vlastní zkušenosti vím, že například někteří architekti to zvládají, ale po letech bez praxe musí být nástup zpět k rýsovacímu prknu dosti náročný.

Můžeš se připravit na kariéru v jiném oboru.

3) Postupně předělávej svoje vystoupení tak, aby odpovídala tvojí aktuální  výkonnosti a přitom zůstávala pořád hodnotná.

Pokud se ti nechce opouštět obor, těší tě jezdit po akcích a bavit lidi, předělej svoje vystoupení. Ale předělej ho zavčasu. Je smutné, když vidíš postaršího kolegu, jak se snaží dělat akrobatické vystoupení pořád stejně jako zamlada.

Jak na to?

Když už máš šedé vlasy a pivní pupík, využij to – diváci budou žasnout, že pořád ještě umíš stojku. Jen přidej nadhled, sebeironii a humor a bude to fungovat.

Můžeš se taky od chůdování posunout k jinému oboru – loutkovému divadlu, moderování, vyprávění pohádek… Nebo si zkus vyrobit nějakou luxusní velkou loutku či steampunkový parní vehement a dělej s ním walk-act. Nebo začni dělat muziku. Stejně nejspíš na něco hraješ. Uživit se hraním sice není žádný med, ale je to určitě lepší, než v šedesáti šplhat na šálu.

Na co si dát pozor?

Může se stát, že nový obor pro tebe bude jen taková nouzovka. Nebude tě to naplňovat a nebudeš si proto sám sebe vážit.

Hlavně, prosím, nezůstávej u kejklování, pokud ti už leze krkem a děláš to jen pro peníze. Diváci to poznají. A když ne diváci, tak kolegové z branže určitě.

Více o těchto možnostech někdy příště v extra článku.

 

4) Zůstaň v branži, ale posuň svoje zaměření od aktivního umělce k režii, výuce, produkci, agenturní činnosti, poradenství, výrobě rekvizit

Takhle můžeš zůstat v oboru, zúročit své kontakty a  nabyté zkušenosti. A třeba použiješ i svoje staré rekvizity a stará představení. Můžeš svoje znalosti poslat dál a pomoct začínajícím umělcům. Tvoje vzdělání v oboru nepřijde vniveč. Mohlo by se ti podařit mít i částečně pasivní příjem.

Jak na to?

Měj otevřené oči a dívej se kolem sebe, jak kdo co dělá. Vzdělávej se nad rámec oboru (marketing, produkce, výroba rekvizit…). Uč se učit.

Průběžně si zkoušej, která z cest by ti vyhovovala a která je ti proti srsti. Občas uspořádej workshop, občas někoho někam “dohoď”, vyrob si rekvizitu.. Průběžně pracuj na svém jméně a autoritě v oboru. (Třeba psaním blogu :-))

Na co si dát pozor?

Na to, aby tě k stáru někdo poslouchal, musíš být kapacitou a musíš mít co říct. Jinak se ti všichni vysmějou. Takže pracuj, makej, studuj  a občas si otestuj, jestli ostatní zajímá, co chceš říct. Já to testuju zrovna teď tímhle článkem.

Měl  bys alespoň zhruba tušit, kterou z těchto 4 cest  se chceš do budoucna dát a průběžně se na ni připravovat (vystudovat školu, udržovat dovednosti ve škole nabyté, udržovat kontakty se svým druhým oborem, trénovat cirkusové dovednosti, které nejsou tak fyzicky náročné…).

Nebo tě napadá ještě nějaká pátá cesta? Napiš nám.

 

Já bych ke stáru rád byl tím pánem v křesle.

Co mám v plánu já?

Já už jsem s přípravou na důchod začal v roce 2015, kdy jsme rozšířili Chůdadlo na devět členů. Ty jsme vycvičili a předali jim některá naše představení jako např.: Drak, Jiří a věž, Ohně Karibiku, Žonglérskou omeletu nebo Irisado. Já jim teď sháním práci, pomáhám jim s osobním a profesním rozvojem a vytvářím pro ně nová vystoupení a za to si beru provizi.

Už v současné době by naši rodinu uživila i jen provize z vystoupení ostatních Chůdadel. Zatím ale ještě vystupovat můžeme a chceme. Do budoucna plánujeme Chůdadlo průběžně rozšiřovat o mladé, pružné a pilné lidi. Pokud by tě něco takového bavilo, tak se mi určitě ozvi. I pokud zatím nic neumíš.

V horizontu několika let se vidím i jako konzultant pro jiné skupiny z oboru, režisér a možná i manažer a produkční či investor. Zajímala by tě taková spolupráce se mnou? Napiš mi.  

 

Jaký je tvůj důchodový plán?

Máš už představu, co budeš dělat v padesáti? A v šedesáti? Napiš nám dolů do komentářů.

 

Staň se profesionálním žonglérem. Tohle je první krok.

Profesionální žongléři mají pohodový život. Nebo ne?

 

Baví tě trénovat nové žonglérské triky? A baví tě vytvářet vystoupení a hrát je před  diváky? To je skvělé. Jsou to základní podmínky k tomu, aby ses žonglováním mohl živit.

Chceš-li si ale žonglováním vydělat na svůj denní chleba a zaopatřit rodinu, musíš udělat jeden důležitý krok. Musíš si přiznat, že jsi podnikatel. Zní to možná triviálně, ale spousta kolegů z branže tento krok nikdy neudělala.

 

Podnikatel? Jako fakt?

 

Označení “podnikatel” nemá v Čechách díky mnoha “podnikavcům” ve fialových sakách právě dobrou pověst. Pokud ti nesedí, můžeš o sobě uvažovat jako o freelancerovi nebo česky volnonožci. Podstatné na tom je, uvědomit si, že jsi zodpovědný za to, abys vydělal peníze.

Ano, slyšíš správně. Je to tvoje zodpovědnost. Peníze nepřijdou samy. Klienti se ti nezačnou sami od sebe ozývat hned po tom, co v tělocvičně zaházíš back-cross s pěti kuželkama. Dokonce ani po tom, co natrénuješ skvělé vystoupení a odehraješ ho na BJC. A určitě ti nikdo jen tak nenabídne doživotní angažmá v Las Vegas.

Jedině ty jsi zodpovědný za to, aby sis vybudoval jméno, našel a udržel klienty, nastavil správnou cenu a vydělal si na chleba a na kuželky.

 

Staň se profesionálním žonglérem

Když se žonglér chce stát podnikatelem

 

Marketing? Na to nemám buňky.

 

Pro většinu performerů jsou věci jako osobní produktivita, marketing, zisk, brand , SEO , outsourcing , faktury, smlouvy, nabídky apod. nepříjemné a otravné činnosti, nebo dokonce neznámá či sprostá slova. Jestli se ale chceš stát profesionálem, musíš se s nimi nějak vypořádat. Není to nic složitého a záhadného. Je to jen sada nástrojů a postupů. Především jde ale o nastavení mysli. Neboj, není to všechno jen otrava. Je v tom spousta kreativní práce.

Staň se profesionálním žonglérem

Jako jak, že marketing… Co umím, se přece musí prodávat samo.

 

Jak jsem s tím bojoval já?

 

Dlouho a pomalu. Mnoho let jsem to prostě “nechával běžet” a ono to nějak fungovalo. Občas moje vystoupení viděl někdo, kdo mě pak pozval na svoji akci. Šlapalo to v zaběhnutých kolejích. Jakž takž mě to jako svobodného a bezdětného uživilo. Ale nikam to nerostlo.

Zvrat nastal až, když jsem si něco přečetl o vedení firmy, marketingu, cenotvorbě atd. Zjistil jsem, že je to celé vlastně hra a výzva. A že mně to baví.

Začal jsem plánovat dopředu, začal jsem aktivně oslovovat potenciální klienty, a to i v zahraničí. Začal jsem partnerům nabízet nová, lepší a dražší vystoupení.

Rozhodně to stálo za to. Z jednoho kejklíře, mladého klonu Vojty Vrtka, je teď skupina o dvanácti lidech s programem, o kterém by se mi před pěti lety ani nesnilo.

A v jádru toho všeho je to, že jsem se k “byznysu” postavil čelem a začal se mu věnovat. A to můžeš udělat i ty.

 

Tenhle blog píšu pro tebe

 

Začal jsem psát blog, abych ti pomohl na tvojí cestě za profesionalitou a ukázal ti věci, které mi pomohly. A snad tě odradil od chyb, které jsem udělal a dělám. Jsem si jistý, že i ty se dokážeš vystupováním uživit.

Dokážeš to i ty.

 

A co ty?

 

A jak jsi na tom ty? Prodáváš se sám? A uživíš se? Prodává tě někdo jiný? A uživí tě? Prodáváš někoho jiného? Jak se ti spolupracuje s umělci?

Napiš do komentářů, co si o tom myslíš.

A rozhodně mi napiš, pokud si myslíš, že tu píšu kraviny 🙂 Moc rád uslyším tvůj názor.

Pokud tě tohle téma zajímá, nech mi tu e-mail a já ti budu pravidelně posílat info o nových článcích a postřezích.

Budu se těšit.

V-tech von Chůdadlo.